Okolní obce | Ledečsko

Kostel sv. Víta v Zahrádce

Jednou z mála staveb, která dodnes stojí z bývalého městečka Zahrádky, je původně románský kostel sv. Víta. První přímou zprávu o kostele uvádí darovací listina Přemysla Otakara I z 26. června 1219. V souvislosti s výstavbou vodního díla Želivka v letech 1963 – 1980 bylo zrušeno, vysídleno a zbořeno městečko Zahrádka u Ledče nad Sázavou.

Na základě průzkumů provedených v letech 1975 – 1977 bylo rozhodnuto o jeho zachování a využití jako památníku zátopové oblasti.

Od roku 2001 se v kostele 2x ročně konají setkání rodáků a přátel zaniklého městečka pořádané občanským sdružením Přátelé Zahrádky za svolení Národního památkového ústavu zastupujícího stát, který je vlastníkem kostela a Povodí Vltavy, které obhospodařuje vodárenskou nádrž.

Huť Jakub v Tasicích

Od roku 1990 je tato huť na seznamu technických památek. V roce 2014 byla prohlášena Národní kulturní památkou České republiky. Byla postavena a uvedena do provozu v roce 1796. Je krásnou ukázkou staré české sklárny. Hutní hala má stále ještě krov z roku 1821. Významnou součástí areálu je také panský dům z 18. století. Nyní je provozována jako sklářských skanzem. Prohlídka je s průvodcem. Možnost zakoupení skla z vlastní produkce i sklo z předních českých skláren a výtvarníků. V roce 2016 byla obnovena výroba skla.

Sačany

Jeden kilometr od Vrbky je osada Sačany s kostelem. Dříve ves zničena za husitských válek vojsky císaře Zikmunda. Nedaleko osady je uprostřed polí postaven kostelík sv. Jana Křtitele v Sačanech. Obklopen je hřbitovem. Působí romantickým dojmem. Původně gotický, přestavěn do dnešní podoby ve 20. století. Jednolodní obdélníkový s pravoúhlým presbytářem a věží v západním průčelí. První zmínka o kostele je z roku 1397. Osada Sačany byla vypálena vojskem krále Zikmunda v roce 1421. Po husitským válkách byl obnoven pouze kostel s farou a hřbitovem. Věž kostela byla přistavěna až v roce 1753. Je na ní dnes zvon zasvěcený sv. Hubertovi, patronovi lovu a lesa. Váží 50 kg a zhotovil ho zvonař R. Manoušek v roce 1948.

Křižná studánka Horní Paseky

Na úbočí vrchu Šafranice ( 624 m n. m. ), nedaleko bývalé Zahrádky, leží poutní místo Křižná studánka, někdy také nazývaná Husitská.

Hlubokými lesy tudy dříve procházel misionář Čáslavského kraje P. Václav Hanzeli. Chodíval upevňovat katolickou víru v těchto tehdy Bohem zapomenutých místech Čech. Často se zastavoval u lesní studánky a omýval si bolavé oči. Po jejich omytí se mu vždy značně ulevilo a později i bolest úplně zmizela. Z vděčnosti nad tímto nečekaným uzdravením nechal v roce 1741 zřídit nad studánkou dřevěný kříž a po jeho stranách sochy Panny Marie a sv. Víta z dubového dřeva. Svatý Vít byl patronem kostela v Zahrádce a P. Václav Hanzeli zde byl v letech 1730 – 1736 kaplanem. Kříž se sochami stál mezi dvěma lipami. Ta po levé straně se zde dochovala dodnes a její stáří lze odhadovat na tři sta let. Nad studánkou byla postavena dřevěná kaplička. Na jejích vnějších stěnách namaloval malíř Josef Svoboda z Lukavce v roce 1742 dvanáct obrázků svatých. Kolem celé kapličky byly zhotoveny dřevěné lavice pro poutníky. Těch ke kapličce přicházel stále větší a větší počet. Omývali se ve studánce, modlili se k Bohu a odnášeli si vodu v lahvích domů. V roce 1845 nechala Kateřina Daňková postavit na místě dřevěného kříže, kříž kamenný s litinovým Kristem.

Dřevo snadno podléhá zkáze, a tak se zahrádecká obec rozhodla postavit na místě dřevěných soch v roce 1868 kamennou kapli. Stavbu prováděl zahrádecký zednický mistr V.H. Křišta.

V roce 1912 byla kaple na náklady zahrádecké obce opravena a vnitřek vyzdoben. Za druhé světové války přišla kaple o svůj 30 kg těžký zvon. Nový zde byl zavěšen po válce. V roce 1932 byla část zdejších pramenů stažena do vodojemu a veden odtud veřejný vodovod do Zahrádky. Poutní místo Křižná studánka je oblíbeným místem nejen nábožensky založených poutníků, ale i velkého množství turistů, kteří do těchto hezkých míst rádi zavítají.

Kamenné stádo

Nad vesnicí se rozkládá návrší zvané Kamenné stádo (499 metrů). Vypráví se pověst o vzniku jména tohoto místa.Zkameněl zde pasáček i se svým stádem ovcí.

Od těch dob se začalo pastvišti mezi vesnicemi Ostrovem a Hradcem jakož i přilehlému dílu lesa říkat Kamenné stádo. „Ovečky“ z křemene, rozptýlené po pastvišti, i ty zatoulané na okraji lesa,jsou tu od těch dob dosud, i když část balvanů byla již vykopána.

Kostel sv. Vojtěcha

Kousek od obce Bojiště stojí na místě zvaném „Na Poušti“ v osadě Malé Bojiště kostel zasvěcený mučedníkovi, druhému pražskému biskupovi – svatému Vojtěchu. Jedná se o raně barokní stavbu uprostřed starodávného hřbitova. Nejstarší zpráva o kostelu je z roku 1560, kdy jsou o něm zmínky v pozemkové knize města Ledče. Kostel byl obnoven v roce 1768 a znovu restaurován v letech 1900 a 1917.

Jednolodní, obdélníkový s polygonálně ukončeným presbytářem. Loď plochostropá, presbytář klenutý valeně s lunetami. Hlavní portálový barokní oltář ( z ledečského kostela Nejsvětější Trojice). Oltářní obraz znázorňující sv. Vojtěcha od J. Vysekala z roku 1900. Před kostelem stojí kamenný kříž z roku 1842.

Kostel sv. Bartoloměje

Původně pozdně románský kostel připomínající se prvně v roce 1262. Je jednolodní obdélníkový, s hranolovou věží se sdruženými okénky v západním průčelí. Polygonální presbytář a sakristie na severní straně. Na téže straně hrotité okno s kružbou. V jižní stěně profilovaný gotický portál. Presbytář je gotický. Je z druhé poloviny 14. století, s třemi hrotitými okny s kružbou. Sklenut křížovou žebrovou klenbou na jehlanových konzolách, rovněž tak sakristie. Na stěnách kostela jsou unikátní gotické malby, objevené v roce 1898, dnes částečně restaurované. V kněžišti výjevy ze života Ježíše Krista, vstup do Jeruzaléma, Jidášův polibek, Ježíš před Pilátem, konče ukřižováním a nanebevstoupením. Za oltářem byla objevena malba sv. Ondřeje. Zařízení uvnitř kostela pseudogotické z 19. století. Na hlavním oltáři obraz sv. Bartoloměje od neznámého autora. Kamenná gotická křtitelnice v lodi kostela. Kostelní vyřezávané dveře z roku 1370 jsou dnes v Národním muzeu a jsou nahrazeny přesnou kopií. Je na nich vyřezána abeceda ze 14. století. Dveře mají důmyslný dřevěný zámek.

Všechny pohromy přečkal zvon Bartoloměj z roku 1551 (1 500 kg), s reliéfy Adama a Evy.

Naproti kostelu jsou barokní špejchary z 18. století. Na Malé Straně stojí stará kaplička. Kamenný františkánský kříž stojí na rozcestí k Zahájí.

Kaplička v Hradci

Uprostřed návsi stojí čtyřboká kaple s lucernou z 19. století. V roce 1917 byl odebrán zvon kapličky pro vojenské účely. Velká slavnost se konala 9. září 1923. V tento den došlo k vysvěcení nového zvonu do kapličky. Zvon posvětil ledečský děkan Václav Vačkář. Slavnosti se zúčastnilo velké množství lidí z celého okolí.

Pamětní kámen v Hradci

Je jen málo pamětních kamenů z nejnovější doby, které je možné vidět v naší krajině. Jeden je možné dodnes vidět na samotě Hořeslavsko nad Hradcem u Ledče nad Sázavou. Z radosti nad desátým výročím vzniku první samostatné Československé republiky ho postavilo vedení ledečského velkostatku, sídlícího na hradě v Horní Ledči. Je na něm vytesán letopočet 1928, který byl doplněn po skončení druhé světové války o rok 1945. Kámen stojí na odbočce staré cesty z Hořeslavska do Prosíček.

Kaplička v Jedlé

Ke konci roku 1884 si obyvatelé Jedlé postavili na návsi litinový kříž. Vedle něj odedávna stával dřevěný sloup se zvonem. Teprve v roce 1913 byla u hlavní silnice postavena větší kaplička s věžičkou. V té byl umístěn zvon. O ten však přišli v roce 1917. Byl odebrán pro válečné účely. Nový zvon o váze 22 kg zde byl zavěšen až v roce 1926. O zvon přišli obyvatelé opět za druhé světové války v roce 1942. Po skončení války byl do věže kaple pořízen nový menší zvon.

Pomník a kaplička v Kamenné Lhotě

Na návsi stojí kamenný pomník obětem první světové války, zhotovený místními kameníky v roce 1922. Kousek od pomníku stojí návesní kaple z roku 1969, která nahradila starou polorozbořenou kapličku.

Kaplička v Kozlově

Už před první světovou válkou si obyvatelé Kozlova založili fond na výstavbu kaple. Jejich sen se uskutečnil v roce 1929. Ledečský stavitel Antonín Šulc zde postavil vkusnou kapli. O výstavbu se nejvíce zasloužil tehdejší starosta obce František Malimánek. Řezbářské práce, včetně sochy svatého Václava uvnitř kaple, zhotovil kutnohorský řezbář Bohumil Bek. Byl zakoupen i nový zvon. Slavnostní svěcení kaple proběhlo za velké účasti lidí 30. září 1930. Svěcení a mši svatou vykonal ledečský děkan Václav Vačkář.

Kostel Proměnění Páně

Historickou památkou v obci je kostel Proměnění páně, který se nachází na západní straně návsi. Původně gotický kostel ze 14. století, byl přestavěn po velkém požáru v roce 1868 pseudogoticky. Jednolodní kostel s obdélníkovou věží na jižní straně a polygonální presbytář. Loď plochostropá, presbytář sklenut křížovou klenbou bez žeber. Na severní straně gotický nástěnný sanktuář. Hlavní oltář pseudogotický, s obrazem Proměnění Páně od akademického malíře Mellicha.

Před kostelem stojí litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1860. Další velký kamenný kříž stojí u silnice z Ledče nad Sázavou z roku 1898.

Nelechovská tvrz

Tato tvrz severně od Koutů má několik názvů: Melechovská, Nelechovská a Koutecká. Gotická tvrz postavená ve 14. století je dnes již zříceninou. Zbyla pouze věž tvrze, ke které přiléhal dvorek, z něhož je zde jen hromada kamení. Byla chráněna vodním příkopem a rybníčky. Tvrz chránila zemskou stezku z Rakouska přes Humpolec a Ledeč ke Kutné Hoře a dále. Byla prodána Václavem Sokolem z Leskovic Trčkům z Lípy, a to k Lipnici, ale záhy zpustla. Roku 1415 se připomíná Albert z Nelechova, který přitiskl svou pečeť na stížný list české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa v Kostnici.

Rozhledna na Melechově

Rozhledna se nachází na kopci Melechov u Ledče nad Sázavou, která byla postavena v polovině 30. let 20. století.

Účel výstavby: zeměměřičská věž

Nadmořská výška: 709 m n.m.

Výhled není žádný. Rozhledna je nižší než okolní les.

Rozhledna je trvale nepřístupná. V současnosti je využívána ledečskými radioamatéry.

Rozhledna se nachází na severním vrcholu Melechova v nadmořské výšce 709m. Tato výška je často mylně spojována s nejvyšším bodem Melechova. Skutečný vrchol Melechova se nachází asi 600m jižním směrem. Jeho nadmořská výška je 715,1m. V r. 2008 Klub českých turistů přemístil zelenou pěší trasu. Ta teď vede od rozcestí u Rohule k rozhledně přes vrchol Melechova.

K rozhledně vede turistické značení z Ledče přes Mstislavice, ze Stvořidel přes Dobrovítovu Lhotu, ze Smrčné přes Trpišovice, z Lipnice přes Dolní Město a Loukov; a z Humpolce přes Rejčkov.

Nezdínská studánka

Severovýchodně od Ledče nad Sázavou, je malá ves Nezdín. Poprvé se připomíná v roce 1363.

V lesním údolí pod Nezdínem je studánka s kaplí. Ve studánce pramení Nezdínský potok. Mnoho lidí sem dochází pro vodu

v domnění, že je uzdraví. Rozbory vody ukázaly, že voda je slabě radioaktivní.

Kaple byla postavena v roce 1929. na místě původního litinového kříže. Ten je dnes umístěn v kapli. Každoročně v červnu, sedmou neděli po Velikonocích, se zde koná pouť.

Zvonička a pomník padlým obyvatelům v Prosíčkách

Jak Dolní tak i Horní Prosíčka měla své zvoničky se zvony. Dnes stojí jen zvonička v Horních Prosíčkách se zvonem zakoupeným v roce 1950. Vedle zvoničky je kamenný pomník padlým obyvatelům v první a druhé světové válce. U stavení č. p. 14 v Horních Prosíčkách stojí kamenný kříž.

Zámek Vilémovice

Uprostřed obce stojí barokní zámeček, postavený v letech 1743–1746 Ignácem Bechyní z Lažan. Patrová stavba o sedmi osách se středním rizalitem a v něm klenutý vestibul. Zámek je krytý valbovou střechou. Při požáru v roce 1825 zámek i sousední sýpka vyhořely. Zámek byl brzy majitelem panství opraven. Při opravách byly odstraněny všechny ozdoby z původních barokních omítek. Úpravou dostal novou empírovou fasádu. Jižní a severní okna byla orámována plochými neprofilovanými šambránami. Ze široké chodby valeně klenutého přízemí vede široké schodiště do nově upravených prostor v patře. Dnes slouží zámeček kulturním účelům obce. Zámek obklopuje zahrada.

Tis Červený

V zahradě zámečku je nejstarší strom nejen na Ledečsku, ale i ve střední Evropě – tis červený (Taxus baccata). Obvod kmene má 310 cm a jeho stáří se odhaduje na 1500 až 2000 let. Má výšku 13 metrů a právě tolik měří průměr jeho koruny. Tis je strom dvoudomý a tento unikátní tis je samičí. Strom je jedovatý, kůra, dřevo i semena jsou prosyceny jedovatou látkou, alkaloidem taxinem. Strom je chráněný.

Pozůstatky tvrze ve Bělé

V půdorysu čtvercová tvrz věžovitého typu stála uprostřed vsi na mírném návrší u rybníka. Chránila ji hradba s baštami v nárožích a příkopy. Ještě v 19. století zde stály z opevnění tvrze dvě okrouhlé bašty a příkopy kolem bývalé tvrze. Poslední bašta byla zbourána v roce 1881. V tomto roce také byly zavezeny příkopy. Tvrz byla definitivně rozbourána v roce 1894. Dodnes se dochovaly jen malé zbytky sklepů.

Pomník padlým vojákům

Ke slavnostnímu odhalení pomníku padlým vojínům a legionářům došlo 5. června 1921. O jeho výstavbu se zasloužili místní ochotníci v čele s učitelem Václavem Zvoníkem. Je na něm zapsáno 15 jmen padlých mužů z obce. Zhotovil ho koutecký kameník Brzoň.

Kaplička a kamenný františkánský kříž ve Bělé

Kamenný Františkánský kříž z roku 1824 stojí na návsi. V jeho blízkosti postavili obyvatelé obce v roce 1937 kapličku. Plány na její výstavbu zpracoval ledečský stavitel Vojtěch Buk a stavba byla provedena na náklady obce. Kaple má ve střeše zbudovanou věžičku, do které byl umístěn zvonek z dřevěné zvoničky, postavené v roce 1837. Do interiéru kaple byl zakoupen oltář se sochou svatého Jana Nepomuckého. Jednalo se o pozůstalost zemřelého ledečského děkana P. Václava Vačkáře.

Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Vilémovicích

Na mírném návrší při staré cestě z Vilémovic do Ledče, stojí jednolodní kostelík zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Kaple je nejmladší bohoslužebná budova v ledečském děkanském obvodu. Pochází asi z roku 1727. Tento letopočet byl uveden na původním zvonu, který do požáru kaple visel ve zvoničce. Kaple byla zřejmě postavena při příležitosti blahořečení sv. Jana z Nepomuku, které se konalo v roce 1721. Jedná se o jednolodní kapli se segmentově ukončeným presbytářem. Vnitřek kaple je plochostropý. Samotná kaple měla být zrušena v roce 1787. Zachovala se pouze na přímluvu Leopolda Kolovrata- Krakovského, tehdejšího majitele panství. V roce 1925, při rozprodeji velkostatku, koupila kapli vilémovická obec. Kaple byla několikrát opravována a uvnitř instalován oltář ze zbytků starých oltářů z ledečského kostela. Vévodí mu opět socha sv. Jana Nepomuckého.

Socha sv. Jana Nepomuckého ve Vilémovicích

Na návsi stojí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1864, pomník na památku Františka Bízy, který zahynul ve druhé světové válce, a malá zvonička.

Kostel sv. Václava v Chřenovicích

Kostel svatého Václava stojí na západním konci obce Chřenovice. Jméno dostal po patronovi české země, knížeti Václavovi. Původní stavba byla postavena v románském slohu, pravděpodobně za účasti sázavských mnichů, začátkem 13. století. Ke kostelu byl na začátku 14. století přistavěn polygonální gotický presbytář a z původní románské stavby se zachovala obdélná loď a západní věž, která je dominantou širokého okolí. Přesné datum založení kostela je sporné. Při stavebních úpravách v roce 1780 byla při probourávání zdi kůru objevena dřevěná schránka, v níž ležela vosková koule s vyraženou pečetí, na které byl zobrazen biskup v ornátu, s nápisem “JOANNES EPISCOPVS PRAGENSIS”. Uvnitř koule byla nalezena olověná skříňka s pozůstatky svatých s připojenými nápisy. Díky nálezu této pečeti biskupa Jana, který pravděpodobně kostel světil, můžeme kostel datovat. Zatím není však známo, jestli se jednalo o Jana I. (1134–1139), Jana II. (1227–1236) nebo Jana III. (1258–1278). Podle podoby původního románského portálu je možno kostel datovat do období Jana II. Kostel je nejstarší stavbou na Ledečsku.

Zdroj: Wikipedie

Chřenovický hrad

Na skalním ostrohu při soutoku Jestřebnice se Sázavou nad tratí posázavské dráhy se nachází zřícenina hradu Chřenovice. Hrad byl postaven v letech 1289–1318. Z kdysi dost velkého hradu se zachovala pouze okrouhlá věž se silnými zdmi, vysoká 19 metrů a zbytky zdí z ostatních budov hradu. Hrad býval sídlem rytířského rodu z Chřenovic. Nejznámějším z tohoto rodu byl Milota z Chřenovic, zvolený na Čáslavském sněmu roku 1421 do husitské zemské vlády. Hrad je uváděn v roce 1544 jako pustý. Naproti zřícenině hradu leží kopec zvaný „Dědek“ 482 mn. m. Přes něj vede cesta do Ledče. Je to jedna z prvních turistických cest, vyznačených již v roce 1898 péčí ledečského klubu turistů.